Napříč Vietnamem: Hanoi

Hanoi je obří metropole. Tak veliká, že ji během tří dní nejde poznat. Jsou tu malé, chudé domečky i obří výškové budovy. Na každém rohu tu je nějaký obchodník s jídlem, pitím, elektronikou, šperky nebo bůh ví co ještě.

Voda, pivo, Red Bull…

V Hanoji jsme viděli hustě obydlené části, které je obtížné vůbec projít nebo i téměř prázdné obří nákupní centrum. Město je plné kontrastů.

Napůl opuštěná budova uprostřed Hanoje. Z její druhé strany je banka. Tato strana s požárním schodištěm je prázdná.
Výhled z jedenadvacátého patra z požárního schodiště. Výstup nám sice hlídač zakázal, ale jinak to neřešil.

Snad nejzajímavější část Hanoje je její stará část. Je to spletitá změť úzkých uliček plná obchodů a turistů. Ve dne se jí procházet ještě dá, večer už to chce docela nervy.

Uličky staré části Hanoje.

Celé této části vévodí tržnice Dong Xuan. Třípatrový dům plný textilu, ve kterém se s batohem na zádech nedá otočit.

Tržnice Dong Xuan.

O víkendech se v centru Hanoje koná jakýsi Night Market. Od šesti večer až do půlnoci se uličky promění v jednu velikou tržnici. Prodávají se samozřejmě boty, oblečení a další nesmysly. Jedné části ale dominuje jídlo a hlavně pivo.

Na Night Marketu jde sehnat pivo za necelých pět korun.

Většinu našeho cestování trávíme ve městech. Upřímně, ty nás už trochu nudí. Jeden den jsme si vymezili na cestu na venkov. Ve Vietnamu musíte snad vždy odcestovat alespoň sto kiláků, aby se prostředí trochu změnilo.

Cestou jsme byli napadeni tlupou roztomilých kachňátek.

Náš cíl byl národní park Cuc Phuong v provincii Ninh Binh. Jde o nejstarší a největší národní park ve Vietnamu. Cesta nám dost trvala, protože co kilometr jsme museli zastavovat a fotit.

Krajinky za Hanojí v provincii Ninh Binh.

Samotný park je vlastně jen neprostupná džungle v horách. Od brány do jeho středu je to dvacet kilometrů. Do centra parku se samozřejmě jede na motorce. Tam jsme zase zažili invazi motýlů.

Motýli byli úplně všude. Většinou letěli v dlouhém zástupu metr nad silnicí. V podstatě jsme jen sledovali nekonečnou motýlí trasu. Jen kdyby tolik nelétali do obličeje.

V samotném parku toho moc k vidění nebylo. Prostě džungle, liány, brouci, pavouci…

Západ slunce nad horami provincie Ninh Binh.

Naší poslední zastávkou bude samotný sever Vietnamu, v horách, na hranici s Čínou. Žádná velkoměsta, ale obrovské plochy teras s rýžovými poli a čaje. Už se těšíme.

Komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.