Hanoi je obří metropole. Tak veliká, že ji během tří dní nejde poznat. Jsou tu malé, chudé domečky i obří výškové budovy. Na každém rohu tu je nějaký obchodník s jídlem, pitím, elektronikou, šperky nebo bůh ví co ještě.
V Hanoji jsme viděli hustě obydlené části, které je obtížné vůbec projít nebo i téměř prázdné obří nákupní centrum. Město je plné kontrastů.
Snad nejzajímavější část Hanoje je její stará část. Je to spletitá změť úzkých uliček plná obchodů a turistů. Ve dne se jí procházet ještě dá, večer už to chce docela nervy.
Celé této části vévodí tržnice Dong Xuan. Třípatrový dům plný textilu, ve kterém se s batohem na zádech nedá otočit.
O víkendech se v centru Hanoje koná jakýsi Night Market. Od šesti večer až do půlnoci se uličky promění v jednu velikou tržnici. Prodávají se samozřejmě boty, oblečení a další nesmysly. Jedné části ale dominuje jídlo a hlavně pivo.
Většinu našeho cestování trávíme ve městech. Upřímně, ty nás už trochu nudí. Jeden den jsme si vymezili na cestu na venkov. Ve Vietnamu musíte snad vždy odcestovat alespoň sto kiláků, aby se prostředí trochu změnilo.
Náš cíl byl národní park Cuc Phuong v provincii Ninh Binh. Jde o nejstarší a největší národní park ve Vietnamu. Cesta nám dost trvala, protože co kilometr jsme museli zastavovat a fotit.
Samotný park je vlastně jen neprostupná džungle v horách. Od brány do jeho středu je to dvacet kilometrů. Do centra parku se samozřejmě jede na motorce. Tam jsme zase zažili invazi motýlů.
V samotném parku toho moc k vidění nebylo. Prostě džungle, liány, brouci, pavouci…
Naší poslední zastávkou bude samotný sever Vietnamu, v horách, na hranici s Čínou. Žádná velkoměsta, ale obrovské plochy teras s rýžovými poli a čaje. Už se těšíme.
Cesta po Malajsii: Téměř v Singapuru
Po opuštění Kuala Lumpur jsme zamířili do města Malacca. Relativně malého místa asi 200 kilometrů od Singapuru. Co na Kuala Lumpur bylo fajn, byla hromadná doprava. Tady nic takového nemají, tak jsme museli podstoupit tříkilometrový pochod s veškerou bagáží pod tropickým sluncem. Malacca je zhruba na dvou stupních severní šířky, k rovníku to už je […]
Napříč Vietnamem: Ho Či Minovo město
Motorky, všude tu jsou motorky. Každý Vietnamec ji má. A těch je tu hodně. A jezdí se na nich všude. Na silnici, na chodníku, v metr širokých uličkách, mezi domy… Jediné pravidlo, které zde existuje je: kdo troubí, jede. Takže troubí všichni. První noc jsme strávili v hotelu v centru města, hned u dopravní tepny. […]
Komentář