Hanoi je obří metropole. Tak veliká, že ji během tří dní nejde poznat. Jsou tu malé, chudé domečky i obří výškové budovy. Na každém rohu tu je nějaký obchodník s jídlem, pitím, elektronikou, šperky nebo bůh ví co ještě.
V Hanoji jsme viděli hustě obydlené části, které je obtížné vůbec projít nebo i téměř prázdné obří nákupní centrum. Město je plné kontrastů.
Snad nejzajímavější část Hanoje je její stará část. Je to spletitá změť úzkých uliček plná obchodů a turistů. Ve dne se jí procházet ještě dá, večer už to chce docela nervy.
Celé této části vévodí tržnice Dong Xuan. Třípatrový dům plný textilu, ve kterém se s batohem na zádech nedá otočit.
O víkendech se v centru Hanoje koná jakýsi Night Market. Od šesti večer až do půlnoci se uličky promění v jednu velikou tržnici. Prodávají se samozřejmě boty, oblečení a další nesmysly. Jedné části ale dominuje jídlo a hlavně pivo.
Většinu našeho cestování trávíme ve městech. Upřímně, ty nás už trochu nudí. Jeden den jsme si vymezili na cestu na venkov. Ve Vietnamu musíte snad vždy odcestovat alespoň sto kiláků, aby se prostředí trochu změnilo.
Náš cíl byl národní park Cuc Phuong v provincii Ninh Binh. Jde o nejstarší a největší národní park ve Vietnamu. Cesta nám dost trvala, protože co kilometr jsme museli zastavovat a fotit.
Samotný park je vlastně jen neprostupná džungle v horách. Od brány do jeho středu je to dvacet kilometrů. Do centra parku se samozřejmě jede na motorce. Tam jsme zase zažili invazi motýlů.
V samotném parku toho moc k vidění nebylo. Prostě džungle, liány, brouci, pavouci…
Naší poslední zastávkou bude samotný sever Vietnamu, v horách, na hranici s Čínou. Žádná velkoměsta, ale obrovské plochy teras s rýžovými poli a čaje. Už se těšíme.
Cesta po Malajsii: Město umění
Naše první zastávka v Malajsii vedla do Penangu, do části jménem George Town. Toto místo je proslavené jídlem a pouličním uměním v podobě nejrůznějších malůvek na zdech. George Town je rozdělen do několika částí. Mají tu čínskou čtvrť, indickou čtvrť (té říkají malá Indie) a britskou koloniální čtvrť. Po příjezdu jsme jako první navštívili místní […]
Napříč Vietnamem: Hue
Z Da Nangu jsme se vlakem přesunili do Hue, bývalého královského města. Sedli jsme na vlak a za tři hodiny jsme poskočili o dalších sto kilometrů na sever. Trochu jsme podcenili místní ubytovávací kapacity. Krom luxusních resortů byly všechny hotely rozebrané. Nakonec jsme našli volný hostel se sdílenou ložnicí pro deset lidí. Byla to naše […]
Komentář