Motorky, všude tu jsou motorky. Každý Vietnamec ji má. A těch je tu hodně. A jezdí se na nich všude. Na silnici, na chodníku, v metr širokých uličkách, mezi domy… Jediné pravidlo, které zde existuje je: kdo troubí, jede. Takže troubí všichni.
První noc jsme strávili v hotelu v centru města, hned u dopravní tepny. Troubení samozřejmě nepřestává nikdy. V deset večer ho ale spolehlivě přehluší místní diskotéky. Ještě, že máme špunty do uší.
Ráno po snídani vyrážíme do města.
Původní plán byl navštívit místní poštu a baziliku Notre-Dame. Jde o takové must see v Ho Či Minově městě. Jenže, když jsme dorazili, bazilika byla zrovna v rekonstrukci a pošta… byla prostě pošta.
Po splnění kulturních povinností jsme usoudily, že si dámě oběd a spravíme si náladu výhledem z místního mrakodrapu.
Po zaplacení 200000 dongů na osobu nás pustily do 49. patra. Měli jsme kliku a chytili jsme nádherné počasí a jasnou viditelnost.
Po téhle návštěvě už následovala jen rychlá večeře a cesta vlakem do Da Nangu.
Komentář